Matfyz a vše okolo...

Jsem absolventem gymnázia a to konkrétně Gymnázia Jana Opletala v Litovli. Ale jak už to v dnešní době chodí středoškolské vzdělání dnes k ničemu není a zvlášť když je člověk ze všeobecného gymnázia. A tak jsem se po maturitě vydal na studia na vysokou školu. Nakonec mě vítr zavál až do Prahy na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

I když mi byla ve škole matematika blízká, počítače mi byly bližší a tak jsem se rozhodl pro obor informatika. Přijímačky na tuto školu byly úplně v pohodě, protože jsem vlastně žádné nemusel dělat. Je to tady zařízeno tak, že pokud máte dobrý prospěch, tak vás berou automaticky bez přijímaček. A nemyslete si, že jsem nějaký šprt, to ne stačí vám vyznamenání poslední čtyři roky na gymnáziu a z matematiky a fyziky jedničky. A to už se zvládnout dá. Nebo ne? Tak se o to alespoň pokuste, protože to člověka potěší, když mu před maturitou přijde, že je přijatý na vysokou, to mi věřte. :o)

Ještě před vlastním začátkem studia jsme byli pozvání na soustředění všech studentů na Albéř. Každoročně se zde scházívají studenti prvních ročníků a jejich budoucí přednášející a cvičící. Je to takové první, ještě zatím neformální setkání s univerzitou a fakultou. Během pár dní se zde vytvoří nová přátelství a lidé se mohou domluvit na to, s kým budou bydlet na kolejích.

Po Albéři jsem se ale už musel sbalit a nastoupit na ubytování na koleje. Dostal jsem VŠK 17. listopadu v Praze 8 nedaleko ZOO. Přivítaly mě dvě vysoké budovy a jedna taková nižší - dvoupatrová. Snad můžu prozradit, že se jednalo o menzu. Ty dvě vyšší budovy jsou označeny písmeny A a B. Budova A má celých 20 pater, ale na každém patře je dvacet pokojů. V budově B je o něco větší komfort, protože na 16 pater je rozděleno po šestnácti pokojích na patro.

Tip: Po přestěhování z kolejí může přijít vhod pár tipů pro lepší bydlení.

Po úspěšném ubytování jsem se konečně vydal na návštěvu do počítačové laboratoře (nazývané taky krátce LAB). Přivítalo mě dvacetčtyři počítačů, každý v jiném stádiu rozkladu, ale každý připojený rychlou linkou na internet. Proto jsem neváhal a hned přisednul k jednomu počítači, kde se právě uvolnilo místo. Nad rychlostí jsem nejdřív nevěřícně kroutil hlavou, ale teď už mi to připadá jako standard. (teď už bych asi telefonní připojení dlouho nesnesl :o) )

Během zimního semestru jsem se začal na vysoké škole trochu rozkoukávat. Získal jsem trochu cviku při cestování MHD a zvyknul jsem si na veliké množství lidí všude okolo. Ale najednou tady bylo zkouškové období. Pěkně jsme si naplánovali termíny a začali jsme se připravovat na zkoušky. Jako první jsem si zvolil matematickou analýzu (nejtěžší předmět). Bohužel jsem se přesvědčil o pravdivosti tohoto tvrzení a napoprvé jsem se zklamáním odešel. Následovaly další zkoušky, kterými jsem naštěští procházel na první pokus. A na konci mě zase čekala obávaná analýza. Zkoušce předcházelo náročné učení, které naštěstí přineslo své ovoce a já jsem se hned ten večer dozvěděl kladný výsledek poslední zkoušky. Znamenalo to pro mě jenom jedno jediné - zůstávám na MatFyzu další semestr. Hurááá.

A ještě vám ukážu, kam to vlastně chodím... :o)

	Budova na Malé Straně. Nyní probíhá kompletní rekonstrukce, proto jsou počítače všechny přesunuty na Tróju a do budovy menzy naší koleje. (alespoň to budeme mít, my kolejníci mnohem blíž... :o) )
	Pohled na další naši budovu, tentokrát přímo z kolejí. Tahle je asi nejméně přitažlivá ze všech objektů naší fakulty.
	Mimo jiné zde sídlí studijní oddělení, které zná každý student na vysoké škole... :o) A vedle (vpravo, ale není moc vidět) ještě sídlí budova MatFyzu, která je zase hlavě pro fyziky.
no foto :(	Poslední naše budova je na Karlíně. (stanice metra Křižíkova) Zde jsou hlavně matematické přednášky (nezapomenutelná analýza...)

Konečně jsem dofotil film, a tak sem můžu konečně umístit pár dalších fotek.

	Krásný pohled z našeho pokoje. V noci osvětlení magistrály tvoří řecké písmeno epsilon, na které nedá dopustit žádný matfyzák, na koleji bydlící...
	A tady ukázka toho, jak vysoko na koleji vlastně bydlíme... :o) Samozřejmě nemusím podotýkat, že ve skutečnosti je to o něco hrozivější, než na této fotografii.