O mně
Hmm tak tady bych měl asi napsat něco o sobě. Pokusím se o to, aby to bylo co nejvíce objektivní, ale
pokud by se mi to náhodou nepodařilo, tak mi můžete poslat malý kritický majlík a já se to pokusím trochu poopravit. 
Takže s chutí do toho a mám to hotovo. No a aby v tom nebyl moc velký zmatek, tak začnu úplně od začátku.
Nejdříve jsem se vyskytoval ve městě Litovel (asi 22 km od Olomouce). Tady jsem absolvoval mateřskou školku, základku, kterou jsem po páté třídě opustil a šel jsem studovat na Gymnázium Jana Opletala v Litovli. Po sedmi letech jsem studium úspěšně zakončil - složil jsem maturitní zkoušku. To už jsem byl v těžké pohodičce, protože jsem už věděl, že jsem byl přijat na vysokou školu do Brna a do Prahy (bez přijímaček). Přece jen jsem si ještě "vyzkoušel" přijímací zkoušky a úspěšně jsem se ještě dostal na vysokou do Olomouce. Díky tomu jsem si mohl vybírat a po dlouhém uvažování, přemítání a konzultování jsem se nakonec rozhodl, že se stanu MatFyzákem. Vybral jsem si obor informatika na Matematicko-Fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pořádně jsem si tedy užil prázdnin. Mimochodem to nebyl žádný med, protože mě můj spolužák přemluvil k velmi zajímavému podniku, kterého dodnes nelituji. Hned začátkem července jsme vyrazili za prací do Lucemburska.
Měli jsme domluvenou jednu farmu, která potřebovala na léto několik brigádníků, kteří by jim pomáhali s prací na statku. (od krmení dobytka, dojení až po práci na poli) Řeknete si - počítačový maniak, jakpak to tam mohl asi vydržet... i já jsem se někdy divil, co tam dělám, ale nakonec to beru jako velmi dobrou zkušenost. A kdybych si mohl vybrat, jestli tento "výlet" prožít nebo ne, určitě bych neměnil. Když už nic, tak to byla velmi dobrá životní praxe. (i když nevím, jestli se mi bude v budoucnu hodit, říká se, člověk nikdy neví... )
A po prázdninách, které utekly jako voda, jsem už nastupoval na mojí novou školu. Nejdřív jsme absolvovali s mými budoucími spolužáky soustředění na Albéři, a potom jsme hned vpluli do vysokoškolského života. První semestr byl pro nás velikou neznámou, protože i přes velikou informovanost od lidí z vyšších ročníků, jsme netušili, jak budou všechny zkoušky vypadat doopravdy. Diskrétní matematika, Lineární algebra a náš "nejoblíbenější" předmět Matematická analýza nás přivítaly vskutku "přátelsky". Všechno, ale vyvažoval vynikající přístup všech přednášejících a taky všech ostatních lidí, kteří mají s touto školou cokoliv společného. (až na malou výjimku, kterou byli dámy z Prádelny... )
Ale dost bylo hovoru o škole. Taky bych se rád zmínil o ostatních věcech, které se mě taky týkají a se školou nemají téměř nic společného. Sice můj největší koníček jsou počítače a tím bych se asi vrátil zpátky k mé škole, ale není to koníček jediný. Když už mě nebaví sedět u monitoru a "čumět do bedny", tak si ze všeho nejradši vyjedu někam na kole. Protože v Praze kolo nemám, tak se projíždím v okolí mého trvalého bydliště - v okolí Litovle. A protože je v okolí našeho města CHKO Litovelské pomoraví, kde je vybudován dostatek cyklistických stezek můžu vám jen doporučit báječnou projížďku po lužních lesích.
Samozřejmě, že nejen "fyzickou námahou" se člověk může zabývat, tak si taky rád přečtu nějakou dobrou knížku, i když v poslední době se mi většinou na jejich místě objevují nějaká silná skripta... A kde můžu poslouchám dobrou hudbu. Ale každý si pod pojmem dobrá hudba jistě představí něco jiného a aby jste měli alespoň nějakou představu, co poslouchá já, tak vám prozradím, kterou hudbu ze srdce nesnáším a to, co zůstane, patří do mé oblíbené hudby. (téměř všechno...) NEposlouchám hudební žánry: dechovky, metal a jazz. Tyto styly vskutku nemám rád a pokud můžu, tak radši poslouchám něco jiného. Ale tímto jsem určitě ještě mojí odpověď nevyčerpal a proto i nastíním skupiny, které poslouchám nejraději. Jsou jimi Mike Oldfield, Enya, Era, Cranberries, Roxette, Lenka Filipová, Jaromír Nohavica ... poslední dobou taky Nightwish, Mozart, Ramstein, Bomfunk MC, Alice Deejay.
A protože by se ještě mohl někdo zajímat o můj vzhled, tak se ještě pokusím alespoň zevrubně popsat. Jsem vysoký asi okolo 186 centimetrů, štíhlý. Mám tmavší, krátké vlasy, modré oči a alespoň polovinu dne úsměv na rtech. Jsem pro každou srandičku, ale taky si myslím, že nic se nemá přehánět. A pokud by jste si chtěli ověřit, že si mně představujete dobře, tak se můžete mrknout i na mou fotku.
Myslím si, že tolik informací by vám pro první setkání mohlo stačit, ale pokud si přece jen myslíš, že bys chtěl(a) vědět ještě něco konkrétnějšího, tak není nic jednoduššího, než mi napsat majlík a těšit se na rychlou a vyčerpávající odpověď.
Ještě jedna taková zajímavůstka, která se mě taky tak trochu týká...
Takže se měj krásně a nezapomeň - s úsměvem jde všechno nejen lépe, ale většinou i rychleji, tak se tímto heslem řiď.